Opuštěná

Jarek Nohavica

1:PD#od nohama bortí se jí zBem, v srdci má nCmepořádek,
chce nD#apsat dopis lidem všBem, a nCmemá první řádek,
v klD#íně klubko bílé bBavlny s jehlicí nCma pletení,
kouzelný dD#ěda přání neplnBí
a zlatá rCmybka není, není, není, nBení,
nD#ení, není, není, není, nBení, prCmo ni není,
jsou jen lD#idé, jsou jen lBidé bCmezejmenní,
chD#odí jako loutky v Borloji, Cmodleva doprava,
a ona vD#e svém prázdném pBokoji
si sama sCmobě ruku podává, podávBá.
R:CD#elá se choulí, jBak tak mlčí, CmopuštěnBá,
zpD#od víček růžek smButénky jí trčí, CmopuštěnBá,
nD#ikomu o tom nepovBí, neboť se stydí, CmopuštěnBá,
D#uprostřed samoty v krBajině lidí, CmopuštěnBá,
vlD#ající jako prBádlo na plotě,
zblCmoudilá ve svém vlG#astním životě,
D#opuštěnáB, opuštěnD#á.B  Cm   B  D#  B  Cm   B 
2:Ve chvílích největšího ticha poslouchá Cohena,
nikam už nepospíchá ta Venuše kamenná,
torzo antické krásy pod hladinou moří,
ale srdce se pořád hlásí
srdce pořád hoří, hoří,
hoří, hoří, hoří, hoří, hoří, pořád hoří,
kdepak jsou, kdepak jsou požární inspektoři,
kdepak jsou, kdepak jsou šohaji s pírkama chocholáče
ona sedí dívá se po kraji a pláče, ona pláče.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:35:32.567+00:00
Výsledky hledání: